|
|
![]() Může se pochlubit nejobjemnější nádrží a nejvyšší betonovou hrází. |
| Přehrady se staví z
různých
důvodů. Nejčastějším je nutnost zabezpečit dodávky vody rovnoměrně
během
celého roku. Vodnatost našich toků není nijak vysoká a kolísá v čase.
Nádrž
vytvořená vybudováním přehrady umožňuje uchovat nadbytečnou vodu
(přitékající
např. za povodní) na dobu sucha pro zásobování pitnou vodou,
závlahy a průmysl. Dalším významným důvodem pro budování přehrad je ochrana před povodněmi. Nádrž je v běžné pohotovostní poloze téměř prázdná a připravená pojmout případnou povodňovou vlnu, nebo alespoň snížit její ničivé účinky. Velké množství přehrad se buduje pro potřeby energetiky. Přestože výkony vodních elektráren jsou většinou relativně nízké, jejich provoz má malý dopad na životní prostředí a tzv. špičkové elektrárny s akumulačním prostorem díky svým výborným vlastnostem umožňují udržet stabilní elektrickou síť. Najetí hydroelektrárny na plný výkon z klidového stavu je otázkou několika minut, což umožňuje pružně reagovat na výkyvy ve spotřebě elektrické energie, navíc lze vodní elektrárnu snadno ovládat dálkově (například celá Vltava ze Štěchovic). Čím větší vytvořený spád, tím vyšší efektivita výroby. Zvláštním případem jsou pak přečerpávací elektrárny, tvořené dvěma nádržemi, kdy do horní je voda přečerpávána v době nadbytku energie (například v noci z jaderných zdrojů), fungují tak vlastně v roli akumulátoru. Dále se vodní nádrže využívají pro plavbu, rekreaci, chov ryb atd. Většinou nádrž plní více účelů zároveň, např. získaný energetický spád a zbytkový průtok je nyní využíván pro výrobu elektrické energie prakticky bez výjimky. Přestože kvůli budování přehrad často vznikají vášně a konflikty, vodní prostředí a vodní nádrže do přírody patří (na rozdíl od mnoha jiných staveb). Údolní nádrže přírodní prostředí neničí, ale transformují do jiné, přírodě blízké podoby, často výrazně atraktivnější, než původní tok. Protipřehradní vášně ekologů mi připadají nepochopitelné, protože každý neužitečně odteklý kubík vody znamená zbytečnou spotřebu neobnovitelných zdrojů typu uhlí, plyn a uran, spojené navíc se vznikem zpodin a odpadů. Proto je škoda každého nevyužitého energetického potenciálu na vodnatějších tocích. Hezkých roklí s potokem máme nepočítaně, takže o nic jedinečného bychom nepřišli, k tomu na koncích vzdutí nádrží zůstává krajina téměř původní. Vypuštěním přehrady lze uvést místní přírodu do téměř původního stavu během krátké doby, takže případné změny nejsou nevratné. Stávající divná averze proti přehradám je nenormální i z toho důvodu, že většina obyvatel s oblibou k nějakému jezeru jezdí. |
| Výška přehrad. Zajímavé téma. Dle přísloví "každá liška chválí svůj ocas" se každý snaží propagovat co nejvyšší výšku vlastní přehrady. I z toho důvodu existuje spousta zcela zavádějících údajů. Obvyklým trikem je např. započítávání sloupů s osvětlením, což např. do celkové výšky stavby započítat lze (čehož jsme s oblibou využívali k argumentaci už jako děti). Výška vlastní hradící konstrukce je ale něco jiného. Horní kóta je vcelku jasná, je to úroveň, po kterou je ještě přehrada konstruována tak, aby udržela tlak vody bez vzniku škod a bez přetečení (což bývá vyšší kóta, než maximální povolená hladina, kvůli rezervě na vlnobití, vzdutí větrem a nepředvídatelné jevy). Zajímavostí je, že sypané přehrady se každý rok trochu zmenšují kvůli sedání. Dolní kóta už je trochu obtížnější, ale je to většinou nejnižší bod základové spáry (skutečně realizovaný, což by mělo být uvedeno ve výkresech skutečného provedení). Dolní hladina se neuvažuje, protože tam žádná voda být nemusí. Výška vzdouvací konstrukce je tak většinou maximální hloubka vody v nádrži s připočtením hloubky založení hráze a s připočtením rezervy nad maximální povolenou hladinou. Význam této rezervy se ukázal např. na VD Orlík a VD Mlýnice, kde došlo k výraznému přetečení v letech 2002 a 2010. Hodnoty výšek hrází jsou u různých autorů většinou uváděny od základové spáry až po komunikaci na koruně (která bývá vyvýšená), a často se výrazně liší. Protože hloubka založení může být často značná a na různých hrázích výrazně rozdílná, jsou občas pro snažší srovnání uváděny hodnoty od původního dna, ale většinou opět ke komunikaci na koruně hráze. Hodnoty v následujících tabulkách i v jiných materiálech je proto nutné vnímat pouze orientačně, a to nejen výšky. |
|
|
|
|
České království (do roku 1620) |
|
|
Pod nadvládou rakouské monarchie (1620-1918) |
|
|
Svobodná Československá republika (1918-1948) |
|
![]() Poválečné budovatelské nadšení pod rudou hvězdou (1948-1968) |
|
![]() Vystřízlivělý slábnoucí rozvinutý socialismus (1968-1989) |
|
![]() Porevoluční antipřehradní ekologický kapitalismus (od roku 1989) |
Z nových přehrad je v nejbližší době reálná realizace asi jen u protipovodňové nádrže Nové Heřmínovy (fandím velké variantě), plavebního stupně Děčín (radši bych větší přehradu přímo u hranice se vzdutím až ke Střekovu) a nějaké nové velké přečerpávací elektrárny (nejvíce by se mi líbil velký Křivoklát s nějakou hezkou betonovou hrází, vznikl by tím téměř druhý Orlík s jezerem až do Plzně - i když diskuze jsou spíše o nějaké lokalitě v horách na severní hranici). Ještě co se týče Děčína: Jeden příbramský jachtař mi kdysi navrhoval vybudování přehrady o výšce 200 m právě v této lokalitě někde ve Hřensku, čímž by se z České republiky konečně stal ideální jachtařský revír. :o) |
|
Nejvyšší přehrada v České republice. Původně měla být betonová klenbová. |
|
Důležitým podkladem pro zpracování
tohoto soupisu byla jedna z tabulek v časopisu Inženýrské stavby 2/1986
v
článku od Prof. Dr. Ing. Ladislava Votruby, DrSc. Některé
uvedené technické údaje již nemusí být
aktuální, např. kvůli rekonstrukcím přelivů na vyšší kapacitu.
Aktuálnější informace je možné najít např. na www
stránkách majitelů a správců nejvýznamnějších přehrad v ČR, což jsou
státní podniky Povodí Vltavy, Povodí Labe, Povodí Ohře, Povodí Moravy, Povodí Odry a převážně státní akciová
společnost ČEZ. Technickou bezpečností velkých přehrad se z pověření
státu zabývá
především společnost VODNÍ DÍLA - TBD. Hezký článek o nejvýznamnějších českých přehradách můžete nalézt v časopise Inženýrská komora 2010. Za pozornost stojí i www stránka Českého přehradního výboru, jehož jsem byl 4 roky členem. Stránky, na které se právě díváte, jsou ale mé čistě osobní, založené už v roce 1997, krátce po úspěšném ukončení studia na univerzitě ČVUT Praha v odpovídajícím oboru Vodní hospodářství a vodní stavby. |