Přehrady v České republice
 
Orlík 2002
Přehrada Orlík na Vltavě nedlouho po zatím největším zatížení v roce 2002.
Mezi našimi přehradami se může pochlubit nejobjemnější nádrží a nejvyšší betonovou hrází.
 
    Novinka
   Na úvod něco pro odvážné novináře
(které jsem
dlouho neviděl, a kterým by lidé li posílat více věcí)
   a pro inteligentní
opravdové občany (pokud ještě nějací existují)
  
Takhle vypadá
výroční zpráva o stavu výrobních prostředků ČEZ Vodní elektrárny v roce 2009 (pracovní, přičemž předchozí byla výrazně uctivější, jenže zcela bez výsledku). Takže jsem tentokrát zvolil formu důraznější, za což jsem ihned dostal trest formou výhružného dopisu (za použití tradičně nesmyslných a trapných záminek), a byla svolána porada typu popravčí četa (asi 10 "potrefených hus" na jednoho, a přesto jsem vyhrál - a kde ředitel vodních elektráren Ing. Zdeněk Saturka vyhrožoval i mému přímému metodickému nadřízenému z Mělníka, který ani pořádně nevěděl, o co jde), a poté ještě mstivé osobní hodnocení na konci roku 2010 (špatné, přestože dosavadní byly vynikající). K tomu mne navíc zkoušela ponižovat dokonce i soudkyně při začínajícím soudu o právo na běžný přístup k mým vlastním dětem, a nepřímo mi nařídila poslat stížnost na šikanu nadřízeným, což ale bylo nejvyšší vedení ČEZ. Takže jsem to udělal, ale bohužel místo snahy o nápravu následovalo mé propuštění téměř "na hodinu", dle zvyklostí nejhorších firem. A to v době vánoc, a bez vyslechnutí, přičemž uvedení pachatelé pravděpodobně zůstali bez trestu, nebo byli dokonce odměněni. Takže se pak ještě většina drze tvářila, že jsem něco provedl já. Poté sice symbolicky odešel i generální ředitel ČEZ JUDr. Martin Roman, ale to mi vůbec k ničemu nebylo (a navíc to byl pravděpodobně jen další švindl, protože tiše postoupil směrem nahoru).
   Co dál? Vzhledem k obrovským osobním škodám
(prakticky vždy pouze na mojí straně), které mi následkem neprofesionality ČEZu vznikly, a kvůli zřetelně nesmyslnému a zločineckému chování pracovníků této společnosti, ale i z důvodu dalších velice nenormálních jevů náhle vynořených v mém okolí, jsem podal trestní oznámení na Policii České republiky (poté, co jsem kvůli nim nemohl více než rok najít jakoukoli alespoň trochu přiměřenou práci, a kdy už jsem byl doslova na mizině). Přičemž výše uvedenou část o doslova trestuhodném dění v ČEZ mi Policie ihned zkoušela odmítnout, a poslat zpět (Praha Vršovice). Další snaha podat oznámení znovu, a osobně na jiné služebně dopadla rovněž žalostně, provokujícím a neochotným policistou v trenýrkách a čepici (Dobříš). Po opětovném podání přes policejního ředitele Petra Lessyho byl tento odvolán (i když nejen proto), a téměř obratem jsem od státního zástupce obdržel urážlivý nesmyslný dopis, že nebyl nalezen ani náznak trestného činu, a že se případ odkládá. Přestože bezpečnostní instituce ode mne měly maximálně varovné informace asi tak od 19.9.2008, a rozmanitých důkazů agrese ze strany více či méně organizovaného zločinu (tj. nebezpečné mafie) museli mít spoustu.
   Nikdy jsem nebyl stěžovací typ, ale normální člověk si přece nemůže nechat
líbit všechno. Takže si nyní můžete přečíst tyto zajímavé informace, přičemž k podobným dokumentům byste se asi normálně nedostali. Uvedené materiály si proto určitě uložte, protože mají velkou historickou hodnotu, a protože lze předpokládat značnou snahu umlčet. Neboť v této souvislosti stojí za připomenutí, že Nejvyšší kontrolní úřad dostal v té době zákaz kontrolovat ČEZ (a poté byl ještě odvolán prezident úřadu František Dohnal - a to jsem jej ani nekontaktoval), a následně odstoupil i Tomáš Martinec, velitel elitní protikorupční policie, na kterou jsem se zcela logicky obrátil (kromě jiných podobných institucí). Nadějně jednu dobu působili i vojáci, kteří fungovali normálně asi delší dobu, než ostatní. Takže následně byla bývalá ministryně obrany JUDr. Vlasta Parkanová vyšetřována, šéf vojenské kontrarozvědky Milan Kovanda rověž, a zatčeni byli i další důležití velitelé.
   Vzpoměňte si i na nedávné věznění nějakého nebožáka za pouhé malování tykadel na politické plakáty, což by
bylo v normální zemi nepředstavitelné. Takže to, že následně odstoupil premiér RNDr. Petr Nečas, považuji za velké zadostiučinění, protože vychovával, a dlouhou dobu vedl, všechny špatné úředníky. Kteří mi navíc bezdůvodně ukradli dokonce i vlastní děti (viz tento odkaz, a prý z toho mají tito nejhorší zločinci legraci ještě teď). Následně předčasně skončila i celá jeho vláda, kterou jsem ale vnímal prakticky jen coby protektorátní, a zcela v područí zločinu. Poté byl rozpuštěn i parlament a vyhlášeny předčasné voby, ale to už jsem si přečetl až v emigraci. Byl bych mnohem radši, kdybych pro změnu zažil nějaké užitečné a opravdu povzbudivé události a zkušenosti, a to především rychle, viz podobný červený text na osobní stránce autora.

.

P.S.: Po dvou letech jsem si místo toho mohl přečíst, jak byl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš vyhlášel manažerem roku 2015, a prohlédnout si fotografii, jak si s ním srdečně potřásá rukou nový prezident republiky Ing. Miloš Zeman, který měl situaci narovnat, ale místo toho se stal asi zatím nejzřetelnějším spolupachatelem. Protože výše uvedený ředitel je určitě pravou rukou předchozího Martina Romana, a není vidět nic vyřešeného, ani napraveného, ani nějaké zlepšení, a natož korektně. Celé to naznačuje nějaký obzvláště trapný "generální pardon", pro až překvapivě mafiánské chování této polostátní firmy, která je pravděpodobně zcela ovládnutá podsvětím. A to ještě demonstrativně, maximálně veřejně, a velice provokativně, skoro jak v nějakém tragikomickém a děsivém americkém hororu. Ale velice mi lichotí, že si se mnou prezident České republiky osobně dopisuje alespoň přes zpravodajství.
   Kdybyste chtěli vědět, jak je to celé možné, tak je to především tím, že stát má ročně
z ČEZu přibližně 15 miliard Kč (600 milionů Euro), a to jen na dividendách ze zisku. Jenže to není ani tak kvůli dobrému hospodaření, ale kvůli úmyslně předražené elektřině, kterou každý obyvatel pořebuje, a musí platit. Takže je to defakto jen další skrytá daň, o jejíž výnos se stát navíc tiše dělí se soukromými subjekty, tzv. "minoritními akcionáři" (což jsou většinou velcí podnikatelé, a inkasují asi dalších 7 miliard ročně, protože celkově tvoří třetinu majitelů). Společně pak dokázali přesvědčit i mnohé státní úředníky (včetnbě Policie), aby ve jménu pochybného zisku okatě přehlíželi zákony a základní dobré mravy, což už je skoro k nevíře. Už proto, že se i nadále snaží předstírat, že Česká republika je moderní právní a demokratická evropská země, na kterou navíc dohlíží Evropská Unie a NATO, a k tomu ještě další subjekty typu OSN.
   A co se týče motivací různých osob, tak by se nemělo zapomínat ani na různá prominentní místečka
ve správní radě pro politiky atd., která rovněž nepochybně pokřivují jejich rozhodování.

   Na facebooku Jiří Tocauer jsou k vidění velice zajímavé fotografie z doby mého působení u ČEZ Vodní elektrárny

    Přehrady se staví z různých důvodů
   Nejčastějším je nutnost zabezpečit dodávky vody rovnoměrně během celého roku. Vodnatost našich toků není nijak vysoká a kolísá v čase. Nádrž vytvořená vybudováním přehrady umožňuje uchovat nadbytečnou vodu (přitékající např. za povodní) na dobu sucha např. pro zásobování pitnou vodou,
nebo třeba pro průmysl a závlahy.
    Dalším významným důvodem pro budování přehrad je ochrana před povodněmi. Nádrž je v běžné pohotovostní poloze téměř prázdná a připravená pojmout případnou povodňovou vlnu, nebo alespoň snížit její ničivé účinky.
    Velké množství přehrad se buduje pro potřeby energetiky. Přestože výkony vodních elektráren jsou v našich podmínkách většinou relativně nízké, jejich provoz má malý dopad na životní prostředí a tzv. špičkové elektrárny s akumulačním prostorem umožňují díky svým výborným vlastnostem udržet stabilní elektrickou síť. Elektřiny se totiž musí vždy vyrobit přesně jen tolik, jaká je zrovna spotřeba. A najetí hydroelektrárny z klidového stavu na plný výkon je jen otázkou několika minut, což umožňuje pružně reagovat na výkyvy ve spotřebě energie a navíc lze vodní elektrárnu snadno ovládat dálkově (například celá soustava velkých elektráren na Vltavě je řízena ze Štěchovic). Čím větší vytvořený spád (vzniklý vyšší přehradou), tím vyšší efektivita výroby (hodně jezů není totéž). Zvláštním případem jsou pak přečerpávací elektrárny, tvořené dvěma nádržemi, kdy je voda do horní přečerpávána zpátky v době nadbytku energie (například v noci z jaderných zdrojů) a fungují tak vlastně v roli akumulátoru.
   Dále se vodní nádrže využívají pro plavbu, rekreaci, chov ryb atd. Některé vznikly i coby součást obranného systému ve snaze vytvořit překážku, nebo třeba z potřeby zatopit nějakou závadu v krajině. Většinou plní nádrž více účelů zároveň, např. získaný energetický spád a vypouštěný zbytkový průtok je nyní v naprosté většině případů využíván rovněž pro výrobu elektrické energie, i když tak dotyčné přehrady původně zamýšleny nebyly.
.
    Typologie přehrad dle druhu konstrukce
  
Laicky lze přehrady rozlišit především na betonové a sypané. Betonové se pak liší dle způsobu přenášení zatížení do podloží na gravitační (tížné), klenbové, pilířové, a případně i další, např. členěné klenbové (což je vlastně most naležato), nebo deskové. Přičemž zaklenutí bývalo často používáno i u gravitačních přehrad pro zvýšení bezpečnosti. Předchůdcem betonových přehrad jsou přehrady zděné, které se ale v principu liší jen použitým materiálem. Sypané přehrady se pak dělí především na zemní ("hliněné") a kamenité, které jsou též nazývané rockfilové, a které jsou tvořeny vrstvami kamení na způsob železničního náspu. U nich nahrozí tak velké riziko sesuvu, takže můžou mít prudší svahy a tudíž i menší celkový objem tělesa hráze. Ale samostatně vůbec netěsní, takže musí mít těsnění, např. jílové, zemní, asfaltové, betonové, nebo fóliové. Podobné ale mívá i většina vyšších zemních přehrad z důvodu větší bezpečnosti. Uvnitř tělesa hráze se pak nachází v rozmanitém umístění, což závisí především na módních trendech a názorových proudech.
   Výběr konkrétního typu přehrady je většinou závislý především na ekonomických možnostech investora, na základových podmínkách, ale z velké míry i na dostupnosti materiálů a technologií. Vzhledem k velkému významu staveb jsou často zohledněny i prestižní
a architektonické důvody. Můžete to považovat pouze za subjektivní názor, ale nejbezpečnější a tudíž i nejlepší jsou betonové gravitační přehrady s klenbovým účinkem. Ale velice se mi líbí i různé jiné architektonicky zajímavé betonové přehrady, např. klenbové, které potvrzují technickou vyspělost budovatelů.
.
   Výška přehrad
   Zajímavé téma. Dle přísloví "každá liška chválí svůj ocas" se
každý snaží propagovat co nejvyšší výšku vlastní přehrady, a i z toho důvodu existuje spousta zcela zavádějících údajů. Obvyklým trikem je např. započítávání sloupů pro osvětlení, což např. do celkové výšky stavby započítat lze (čehož jsme s oblibou využívali k argumentaci už jako děti). Výška vlastní hradící konstrukce je ale něco jiného. Horní kóta je vcelku jasná, je to úroveň, po kterou je přehrada ještě konstruována tak, aby udržela tlak vody bez vzniku škod, a bez přetečení (což bývá vyšší kóta, než je maximální povolená hladina, kvůli rezervě na vlnobití, vzdutí větrem a nepředvídatelné jevy). Zajímavostí je, že sypané přehrady se každý rok trochu zmenšují kvůli sedání. Dolní kóta už je trochu obtížnější, ale je to většinou nejnižší bod plošné základové spáry (skutečně realizovaný, což by mělo být uvedeno ve výkresech skutečného provedení). Ale i pod touto spárou většina přehrad ještě pokračuje injekční clonou do hloubky mnoha desítek metrů, nebo podzemní těsnící stěnou. Ty jsou určeny proti průsakům pod tělesem hráze, ale do její výšky se nezapočítávají. Dolní hladina se neuvažuje, protože tam žádná voda být nemusí. Výška vzdouvací konstrukce je tak většinou maximální hloubka vody v nádrži s připočtením hloubky založení hráze a s připočtením rezervy nad maximální povolenou hladinou. Význam této rezervy se ukázal např. na VD Orlík, VD Znojmo, a VD Mlýnice, kde došlo k výraznému přetečení v letech 2002 a 2010. I když ji lze tak trochu považovat za švindlování s kapacitou a spolehlivostí bezpečnostního přelivu. Určitě je důležité zdůraznit, že hydrologická data jsou pouze odhadnutá na základě dosud zdokumentovaných jevů.
   Hodnoty výšek hrází jsou většinou uváděny od základové spáry až po komunikaci na koruně (která bývá vyvýšená) a často se
u různých autorů výrazně liší. Protože hloubka založení může být často značná a u různých hrází výrazně rozdílná, jsou občas pro snažší porovnání uváděny hodnoty od původního dna, ale většinou opět ke komunikaci na koruně hráze. Hodnoty v následujících tabulkách i v jiných materiálech je proto nutné vnímat pouze orientačně, a to nejen výšky. Pro srovnání by bylo asi nejsprávnější uvádět výšku od původního dna po maximální provozní hladinu (tj. maximální hloubku), ale tak to nedělá nikdo, protože by se tím některé přehrady výrazně zmenšily. Každopádně znát výšku konstrukce je také zajímavé.
.
   Ekologické a sociální aspekty
   Přestože
vznikají kvůli budování přehrad časté vášně a konflikty, tak vodní prostředí a vodní nádrže do přírody patří (na rozdíl od mnoha jiných staveb). Údolní nádrže přírodní prostředí neničí, ale transformují je do jiné, přírodě blízké podoby, často výrazně atraktivnější, než původní tok. Protipřehradní vášně ekologů jsou často obtížně pochopitelné i z toho důvodu, že každý neužitečně odteklý kubík vody znamená zbytečnou spotřebu neobnovitelných zdrojů typu uhlí, plyn a uran, spojenou navíc se vznikem zplodin a odpadů. Proto je škoda každého nevyužitého energetického potenciálu na vodnatějších tocích. Hezkých roklí s potokem máme nepočítaně, takže většinou bychom nepřišli o nic jedinečného, k tomu se krajina na koncích vzdutí nádrží téměř nemění. Po vypuštění přehrady lze uvést místní přírodu téměř do původního stavu během krátké doby, takže případné změny nejsou nevratné. Z hlediska přírody je navíc klíčová především délka břehů, která se vytvořením nádrže výrazně zvětšuje a kromě toho bývá na strmých březích méně obydlí. Stávající divná averze vůči přehradám je nenormální i z toho důvodu, že většina obyvatel k nějakému jezeru s oblibou jezdí, přičemž ekologie je především věda o harmonickém soužití člověka s přírodou. Obecně lze říci, že problém přehrad není ani tak znehodnocování životního prostředí, ale konstrukční bezpečnost.
   
Soupis přehrad dle roku dokončení
Pro podrobné informace a fotografie stačí kliknout na období dokončení


České království znak
 
České království
(do roku 1620)
Dvořiště, Jordán, Horusický rybník, Staňkovský rybník, Rožmberk, Dehtář, Mutiněveský rybník


Rakouské císařství znak
Pod nadvládou
rakouské monarchie

(1620-1918)
Láz, Velký rybník, Pilská u Příbrami, Mariánské Lázně, Jevišovice, Harcov (Liberec), Jezeří (Svatý Mořic), Kamenička, Bedřichov, Fojtka (Mníšek), Mlýnice, Mšeno (Jablonec nad Nisou),  Bystřička, Hamry, Pařížov, Janov (Hamr), Souš, Bílá Desná, Labská (Krausovy boudy)


ČSR 1918 znak
Svobodná
Československá republika

(1918-1948)
Les Království (Bílá Třemešná, Těšnovská přehrada), Chřibská, Sedlice, Luhačovice, Plumlov, Březová (Karlovy Vary), Seč, Střekov, Vranov, Vrané, Fryšták, Husinec, Pastviny, Brno (Kníničky), Horní Bečva, Štěchovice, Homole


Rudá hvězda
Poválečné budovatelské nadšení pod rudou hvězdou
(1948-1968)
Křižanovice, Klíčava, Lobník, Kružberk, Podhora, Klabava, Koryčany, Slapy, Žermanice, Chotěboř (Břevnice), Vír I, Záskalská, Staviště, Lipno I, Lipno II, Suchomasty, Jesenice, Mostiště, Hostivař, Křímov, Pilská u Ždáru, Těrlicko, Fláje, Kamýk, Orlík, Hracholusky, Jahodnice, Olešná, Skalka, Jirkov, Znojmo, Bojkovice, Morávka, Obecnice, Ludkovice, Nechranice, Žlutice


ČSSR znak
Vystřízlivělý slábnoucí rozvinutý socialismus
(1968-1989)
Nýrsko, Rozkoš, Tatrovice, Vrchlice, Horka (Liboc), Šance, Hubenov, Kadaň, Nemilka, Rýzmburg, České Údolí (Borská přehrada), Opatovice, Landštejn, Lučina, Přísečnice, Želivka (Švihov), Letovice (Křetínka), Slušovice, Větřkovice, Mohelno, Římov, Stanovice, Dalešice, Josefův Důl, Trnávka, Újezd, Výrotice, Karolinka, Nová Říše


Česká republika
Porevoluční antipřehradní
ekologický kapitalismus
(od roku 1989)
Nové Mlýny, Dlouhé Stráně, Hněvkovice, Slezská Harta (všechny jen dokončovací práce). Kromě toho několik protipovodňových poldrů, které jsou vesměs divnou parodií na přehrady, přestože plní stejný účel.
.
   Nové projekty přehrad
  
Z nových přehrad je v nejbližší době reálné asi jen vybudování protipovodňové nádrže Nové Heřmínovy (fandím velké variantě) a plavebního stupně Děčín (radši bych větší přehradu přímo u hranice se vzdutím až ke Střekovu, ale dle mého názoru by byl smysl především energetický, a pro zajištění splavnosti by bylo vhodnější vybudovat novou velkou akumulační přehradní nádrž pro nadlepšování průtoků v suchých obdobích). Dále se již delší dobu vážně uvažuje nějaké nové velké přečerpávací elektrárně (diskuze jsou vedeny o nějaké lokalitě v horách na severní hranici, ale co se mne týče, více by se mi líbil původně plánovaný velký Křivoklát s nějakou hezkou betonovou hrází - vznikl by tím téměř druhý Orlík s jezerem až do Plzně). Ještě malý dovětek k Děčínu: Jeden příbramský jachtař mi kdysi navrhoval vybudování přehrady o výšce 200 m právě v této lokalitě někde v Hřensku, čímž by se stal z České republiky konečně ideální jachtařský revír. :o)
  
Dalešice
Přehrada Dalešice u obce Kramolín na řece Jihlavě.
Nejvyšší přehrada v České republice. Původně měla být betonová klenbová.
 
   Zdroje a odkazy
  Důležitým podkladem pro zpracování tohoto soupisu byla jedna z tabulek v časopisu Inženýrské stavby 2/1986, nacházející se v článku od Prof. Dr. Ing. Ladislava Votruby, DrSc.
Některé uvedené technické údaje již nemusí být aktuální, např. kvůli rekonstrukcím přelivů na vyšší kapacitu, což je po zkušenostech z let 1997 a 2002 moudrý trend. Sice by asi bylo nejjednodušší kvůli tomu informace o přelivech na této www úplně smazat, ale uvedené průtoky naznačují velikost vodního toku, na kterém přehrada stojí, a to je zajímavá informace. Protože často jsou to neuvěřitelně malé potoky. Čerstvější technické informace je možné najít např. na www stránkách majitelů a správců nejvýznamnějších přehrad v ČR, což jsou státní podniky Povodí Vltavy, Povodí Labe, Povodí Ohře, Povodí Moravy, Povodí Odry a pět významných přehrad vlastní i převážně státní akciová společnost ČEZ. Technickou bezpečností velkých přehrad řeší z pověření státu především společnost VODNÍ DÍLA - TBD.
   Hezký článek o nejvýznamnějších českých přehradách můžete nalézt v časopise Inženýrská komora 2010. Za pozornost stojí i www stránka Českého přehradního výboru, jehož jsem byl 4 roky členem. Stránky, na které se právě díváte, jsou ale čistě osobní, založené už v roce 1997, krátce po úspěšném ukončení studia na univerzitě ČVUT Praha, v odpovídajícím oboru Vodní hospodářství a vodní stavby. Čtyři roky jsem aktivně působil v oblasti technické bezpečnosti přehrad u ČEZ, ale byla to zkušenost jiná, než bych čekal. Přesto kdyby se naskytla další práce u přehrad, tak bych o tom určitě hodně přemýšlel.
.
   Závěr, aneb trochu sci-fi humoru
   Kdyby Vás to zajímalo, tak dno Labe má
v Hřensku nadmořskou výšku asi 115 m nad mořem. Při teoretické kótě maximální hladiny uvedené hypotetické velké přehrady např. 315 m n. m. by byla úroveň vzdutí na Labi někam do poloviny přehrady Les Království u Dvora Králové, na Sázavě skoro až k patě přehrady Želivka, na Vltavě asi do čtvrtiny přehrady Orlík, na Berounce někam na maximální kótu hladiny nádrže České údolí u Borské věznice v Plzni, a na Ohři skoro až do Karlových Varů. Možná by někde vznikly i nějaké hezké ostrovy. Navíc si jistě dovedete představit, že by šlo u Hřenska postavit i přehradu mnohem vyšší.
   Kdybyste někdo měli vhodný nástroj ke snadnému vytvoření mapy odpovídajího vzdutí, a poslali byste mi ji, tak bych Vám byl přiměřeně vděčný. A
určitě bych jí sem ochotně vystavil.
.
Jaro 2012 Jaro 2013
.
Co k tomu ještě dodat: Jestli bydlíte pod kótou 315 m n.m., tak máte smůlu. Chief Salamander

P.S.: Alternativně mi ještě můžete nabídnout nějakou zajímavou práci u přehrad, nejlépe s domkem na samotě, teréňákem a motorovým člunem. :o)

P.P.S.: Dovětek pro kolegy z Povodí Moravy, kteří se asi v tomto případě cítí
zcela bezpečně: Průzkum přehradního profilu Nagymaros proběhl rovněž velice nadějně. :o)))
 

Kočičákovo doupě 
Přehrady (což je tato strana, takže odkaz na celé Kočičákovo doupě) Bunkry v Kočičákově doupěti Kdo je to Kočičák Lichnice v Kočičákově doupěti Mlýn Míreč v Kočičákově doupěti
Kdybyste mi chtěli zkusit něco napsat nebo poslat, zde je e-mail: jiri.tocauer@yahoo.co.uk


[CNW:Counter]