Vltavská čára dnes

   Srážka vojenských letadel: Dne 5. 9. 1929 došlo někde nad Předním Chlumem nebo nad Orlickými Zlákovicemi ke srážce dvou letadel během vojenských manévrů (vojenského cvičení). Jejich posádky dnes mají pomníky na místech tehdejších dopadů trosek. První se nachází u osady Hřebeny přímo u silnice od přehrady (četař pilot Josef Pekárek), druhý se nachází od tohoto místa asi 650 m severně vzdušnou čarou. Blízko vrcholu nejvyššího kopce, ve vesnici Přední Chlum (nadporučík pozorovatel Antonín Selnár a četař pilot Jaroslav Böll). Pěšky je to od předchozího kolmo nahoru, po silnici pak vlnovkovitě více než 2 km. Kromě toho mají piloti ještě další společný pomník v Krásné hoře u kostela.

   Útok amerického hloubkaře: Ve velké zatáčce před Klenovicemi došlo 29. dubna 1945 k leteckému útoku amerického hloubkaře na koňský povoz pana Černého (viz silnice na staré mapě). Stát se to nemuselo, ale ignoroval varování na shazovaných letácích, aby civilisté nevyjížděli. Kromě velkého leknutí ho tento risk stál jednoho koně. Útočící letoun byl typu Republic P-47 Thunderbolt působící v rámci americké 9. letecké armády. K dalším podobným útokům hloubkařů v okolí došlo např. 26. 4. 1945 u Krásné Hory, kde byla zničena vojenská kolona, nebo 29. 4. 1945 v Milíně. V případě útoků u Klenovic a v Milíně si ještě pamatuji díry po střelách. Více informací na toto téma je možné nalézt na http://hloubkari.bloguje.cz/.

   Přestřelka v roce 1945: Úplně na konci války v květnu 1945 došlo v Orlických Zlákovicích k přestřelce, kdy se pokusil český četník Karel Cirus napadnout nebo zajmout německé vozidlo, ale zasekla se mu zbraň (jedna z kolujících verzí příběhu). Každopádně má dnes pomník v obci Klenovice kousek nad kapličkou (původně stával na místě události). Dle dědových slov tehdy možná zachránil život mnoha lidem. Povltaví bylo v období války kvůli své opuštěnosti, nepřístupnosti a hlubokým lesům častým místem ukrývání uprchlíků a působení menších partizánských jednotek. Např. v lesích u hradu Zvíkova nedaleko vesnice Oslov.

	Pohled na nezvykle řešené zalomení linie na hřbetu naproti obci Solenice. Bunkr číslo 18 je výrazně zasunutý za hřeben, takže neměl možnost palby směrem dolů, ale srozumitelněji šipka nakreslit nešla, musela by trčet z displeje. Toto území na pravém břehu Vltavy se jmenuje Přední Chlum. Původně to byla obec řídce rozptýlená na poměrně velkém území, téměř horského charakteru, ale domečky u řeky byly zbořeny při stavbě Kamýcké přehrady. Na hřebeni prý někde v této oblasti kdysi stávala středověká tvrz Jetřicha z Chlumu, ale přesnou lokalitu neznám, i když mám u 2-3 míst tušení. Ale typický vzhled nemá žádná, postrádám především příkop.
	V prudké stráni na druhé straně hřbetu, už opět nad řekou naproti obci Solenice, stojí ještě dnes zachovalý objekt vz. 37 (20/131 typu A-160z). Nachází se nad pěšinou se zelenou turistickou značkou, po které je možné postupně sestoupit k řece. Podél této pěšiny se nachází pozůstatky dalších objektů. Pohled z týlu na levou část zachovalého objektu se zabetonovanou střílnou. Důvod zachování objektu byla obava o bezpečnost tehdejších domků u řeky při případném odstřelu. (2010)
	Při vhodných klimatických podmínkách jsou vidět původní maskovací skvrny (tentýž objekt v roce 1998). Nejčastější zbraň v lehkém opevnění byl lehký kulomet vz. 26 s dvacetiranným zásobníkem. Lafetace se pravděpodobně na většinu míst na Vltavě nepodařilo dodat včas, takže posádky musely uchycení zbraní řešit provizorně, jeden ze způsobů je vidět na tomto snímku (Muzeum Klášter II u Landštejna), v případě dodání pravděpodobnější lafety vz. 38, tzv. strakonické, takhle (Muzeum tvrz Stachelberg), v dražší vzácnější vz. 37, tzv. brněnské, takhle (Muzeum Veselka). Těžký kulomet vz. 37 používaný pouze v důležitých palebných směrech, v tomto případě v lafetě vz. 38 s vyvažovači, je na tomto snímku (Muzeum u Dolního Bezděkova, u kulometu já osobně, pouze na návštěvě). Výzbroj doplňoval granátový skluz vedle vchodu, chránící týlovou část pevnůstky, patrný na této fotografii, v detailu zde a dvě střílny pro pistoli ve vchodu.
	Obnažená čelní část je způsobena vybráním kamení z terénních úprav pro vyplnění vnitřních prostor při zabetonování. (1998)
	Pohled z čelní strany. Kvůli prudkému svahu neměl objekt zához a byl nahrazen zesílením čelní stěny o 20 cm. Toto atypické provedení se projevilo i na druhu omítky. (2010)
	Kilometrovník 143 na břehu naproti obci Solenice stojí přímo na plošině po zničeném sousedním řopíku 21/131 typu A-160z. Fotografie je pořízena při vyjímečně nízké hladině přibližně na úrovni původní řeky. Cesta na náspu podél řeky není původní. Další zajímavě řešené atypické umístění. (červen 2009)
	Při nynější hladině vypadá plošina po bunkru takhle. Vykácení křovisek na opěrném náspu zrealizoval nějaký nadšenec poměrně nedávno. (2010)
	Totéž stanoviště objektu 21/131 zblízka. Až si člověk občas říká, jestli tam ten řopík není zasypaný. Ale téměř jistě ne. Mezi tyčemi kilometrovníku je možné při návštěvě nalézt vyčnívající armaturu z bunkru. (2010)
	Pohled od následujícího objektu po proudu řeky, kde byly v dohledu další tři bunkry. Objekt 22/131 typu A-160z stál na plošince pod prvním domem na pravém břehu, kde se přechází z pěšinky na cestu, nedaleko je stará studna s pumpou. (2010)
	Při povodních 2002 byly proudící vodou na krátkou dobu odkryty trosky po objektu 22, ale majitel domu je zanedlouho opět zakryl trávníkem. Hladina řeky na fotografii je výrazně zvýšená, v normální situaci by byla na snímku pobřežní cesta. (srpen 2002)
	Trosky téhož objektu z protějšího břehu, ještě před opětovným zakrytím. (leden 2003)
	Tentýž objekt ještě v nezničeném stavu je vidět na levém okraji fotografie. Škoda, že fotograf nefotil více doleva, neboť je to velice vzácný snímek z doby, kdy byly bunkry ještě bojeschopné. Pramička je přívoz u Zavadilky, u vesla pan Bočínský. Následující řopík stál na konci dnešní lávky pro pěší v Solenicích. Břeh byl ale v těchto místech upraven v souvislosti s výstavbou kamýcké nádrže, takže už tam není k vidění nic. Podobně tak u dalších dvou, které ještě byly před dnešní přehradou. (pravděpodobně zima 1938/1939)
	Další vzácný snímek řopíku v Solenicích ještě před zničením, i když opět jen na pozadí (24/131 typu A-180z). Fotografováno od Zavadilky proti proudu, pan Bočínský zcela vpravo, dnes byla na snímku přehrada Orlík. (zima 1938/1939)
	Zbytky téže pevnůstky nedaleko od Solenic (Zavadilky) proti prouduv roce 1939, dnes je na tomto místě výtažiště parníků. Aneb přehledný řez lehkým objektem vz. 37. Patrná je čelní zeď s "uchy" chránícími střílny pro boční palbu, dvě střelecké místnosti s vnitřní výdřevou propojené spojovací chodbičkou a vchodová chodbička krytá střílnou pro pistoli s nasávacím otvorem ventilátoru, který vypadal takto (Muzeum Veselka u Č. Budějovic). Vstup uzavírala vchodová mříž a poté napravo silnostěná plechová dvířka, lidově zvaná pancéřová, v kterých byla další střílna pro pistoli. Patrná je i síla stěn a stropu.
	Pobořený bunkr 25/131 typu A-200 po zničení, nedaleko pod dnešní hrází Orlík. Objekt zmizel beze stop následkem terénních úprav. (čtyřicátá léta)
	Kvůli nepřehlednému kopcovitému terénu doplňovaly palebnou přehradu minomety v polním postavení, určené především ke kontrole přístupových cest a možných shromaždišť nepřítele v roklích na protějším břehu. Tato postavení byla v plánu i v oblasti dnešních Solenic (Zavadilky) naproti příjezdové komunikaci k řece od Bohostic. Na snímku 14 cm minomet vz. 18. V Solenicích měly být pravděpodobně umístěny zbraně menší ráže, ale tahle fotka je opravdu pěkná a nemusím u ní řešit autorská práva. Nejčastější byly minomety vz. 36 ráže 81,3 mm s dostřelem 3,4 km, jejichž obsluhu tvořily 4 osoby.
	Letecký pohled po proudu od přehrady Orlík přes Solenice a Podkovu až po Kamýk nad Vltavou. (2010)
	Přibližné schéma rozmístění objektů mezi Solenicemi a Těchničí, mapka z druhé fáze ničení v roce 1943. Zajímavostí je dosud stojící objekt 22/131 typu A-160z naproti Zavadilce. Řopík u přívozu v Orlických Zlákovicích už rovněž nestojí. Objekty na Podkově nejsou zakresleny z důvodu jiného organizačního úseku při odstraňovacích pracích, číslování je také zcela odlišné. Zajímavostí je úplně jiná silniční síť, než je dnes po vybudování přehrady.
	Pohled proti proudu z Předního Chlumu na údolí Vltavy mezi obcemi Orlické Zlákovice a Těchnič. I zde byla podél řeky vedena linie lehkého opevnění, dnes je toto místo nedaleko nad přehradou Orlík. V záběru byly pevnůstky 29-33. Pod výrazným kopcem "Bořím" v pozadí stávala na břehu vorařská hospoda "U Zvonu". Z nedaleké chalupy pak pochází má babička. Dnes je v těchto místech začátek zátoky Bor u rekreačního střediska Loužek. (fotografie 50-60. léta)