Po stopách opevnění severně od Trutnova ...
část 1

    Tak jsem se vydal lyžovat do Krkonoš (začátek března 1998). Jenže po příjezdu na týdenní dovolenou jsem musel bystře konstatovat, že cosi podstatného pro lyžování chybí (tedy lyže by byly, jen to bílé studené jaksi ne...). Protože jsem ale přesně to samé zažil o rok dříve, neměla mě zákeřná příroda šanci zaskočit. Ozbrojil jsem se přivezenou baterkou nabitou čerstvými monočlánky, mapou trutnovského opevnění, turistickou mapou a fotoaparátem. Osedlal jsem spolehlivé terénní vozidlo značky Wartburg a vydal se pátrat po opevnění. Sám. Příznivci opevnění totiž ve svém nadšení pro betonové krasavce většinou zůstávají osamoceni a okolím nepochopeni ... Vždycky mě překvapí, jaké přízemní zájmy mohou zvítězit nad pátráním po stopách naší historie. Tentokrát vyhrálo přitroublé opakované ježdění na horském kole z Janských lázní na Černou horu a zpět. Dobře jim tak.
    První nálezy mě příjemě potěšily: Na levém křídle tvrze Stachelberg jsem objevil krásné zachovalé těžké objekty T-S 81a/b a T-S 82. Díky tomu, že se nikdy nedočkaly svých pancéřových zvonů, neměli zde Němci kromě střílen co trhat a tak objekty vypadají báječně. 
   Pak ale Trutnovsko začalo ukazovat svoji horší tvář. Jeden hnusný kopec následoval druhý ještě hnusnější. Nahoru od Zlaté Olešnice kolmo do kopce k T-S 64, pak téměř kolmo dolů, přebrodit bažinu, téměř kolmo nahoru k T-S 65. A zase hurá dolů ... Fuj! Navíc na to, abych se dostal o bunkr dál, bylo často nutné najíždět autem dlouhé kilometry. A ty návraty zpátky k autu. Zlaté pěší tůry ...
   Fotky které si můžete prohlédnout jsou úměrné množství světla, které mi příroda dopřávala (chovala se asi jako s tím lyžováním - i v poledne to skoro pořád chtělo blesk). Navíc jsem zvolil neotřelou metodu převodu fotek do elektronické podoby digitálním fotoaparátem, což se projevilo zhoršením ostrosti. Musím říct, že scener by byl mnohem lepší ...

Pohled zleva na týlovou stěnu objektu T-S 82 "Končiny". Dnes se nachází na kraji hustého mladého lesa a není téměř k nalezení. (Dodatek: dnes už je les prosvětlen a bunkr krásně viditelný.)
Pohled zevnitř na střílnu pro 9cm minomet v podzemí srubu T-S 82 "Končiny". Měl vést palby diamantovým příkopem pravé střelecké místnosti směrem k tvrzi Stachelberg. Žádný minomet se ale nepodařilo do mobilizace v září 1938 do opevnění dodat. Místnost je dnes zatopena.
Pohled směrem od objektu T-S 82 "Končiny" na objekty T-S 81b "Vrchy" (na vrchlu bližšího kopce, dobře patrná je bývalá obvodová překážka a z ní vybíhající protitankový příkop) a T-S 81a (na témže kopci na pravém okraji lesa). Linie pokračuje směrem vpravo přes staveniště tvrze Stachelberg (pravý okraj fotografie).
Jednostranný objekt T-S 81b "Vrchy" zblízka, pohled na zazděné otvory po hlavních zbraních. Na tento srub měly být osazeny tři pancéřové zvony.
Jednostranný objekt T-S 81a, soused tvrze Stachelberg na okraji prudkého svahu. Pohled z týlu na střílny hlavních zbraní. Měl být osazen jedním zvonem.

Další fotografie:   1   2   3   4   5
.

Kočičákovo doupě 
Přehrady v Kočičákově doupěti Bunkry v Kočičákově doupěti Kdo je to Kočičák Lichnice v Kočičákově doupěti Mlýn Míreč v Kočičákově doupěti
Kdybyste mi chtěli zkusit něco napsat nebo poslat, zde je můj dlouholetý e-mail: kocicak@post.cz


[CNW:Counter]