Po stopách opevnění na Rokytnicku ...
část 1

   Někdy v roce 1997 jsem našel na internetu www stránky bunkráka přezdívaného Alexandr. Který tam měl inzerát, že shání někoho, kdo by s ním byl ochotný jezdit na bunkry. Pro nějakou delší pěší bunkrologickou výpravu jsem také již dlouho marně sháněl vhodnou osobu, takže jsem mu odpověděl. Načež slovo dalo slovo a začali jsme domlouvat termín a trasu. Za vhodný úsek jsme prohlásili Orlické hory, které nám připadaly zajímavé nejen zachovalostí a méně častým typem objektů, ale i hezkou krajinou. Navíc byly tehdy mezi bunkráky nejpopulárnější. Vyrazit jsme se rozhodli jakmile opadá listí, k čemuž vypadal příhodně měsíc listopad. Který pak byl ale nečekaně chladný. Přesto to opravdu stálo za to.
   První setkání proběhlo v Rokytnici v Orlickýh horách, přičemž do té doby jsme se ještě nikdy nikde neviděli. K tomu jsme na třídenní výpravu přijeli každý jiným vlakem z jiné části republiky, takže to vyžadovalo určitou odvahu. Dopadlo to dobře, vtip to nebyl. A po krátkém posezení v hospodě, další cestě pro změnu autobusem a po dlouhém nočním pochodu v křupajícím sněhu na hřeben Orlických hor jsme se ocitli na krajním těžkém objektu R-S 91 "Vrchol". Kde tehdy v okolí probíhaly líté boje mezi odhodlaným muzejníkem panem Kubečkem a nepřátelskými ekology (dnes už tam není ani pan Kubeček, ani ekologové). Ale ani tehdy tam nikde nikdo nebyl, v tomhle počasí by psa nevyhnal, natož nějakého ekologa. Ve vymrzlém bunkru umístěném na jednom z nejvyšších vrcholků Orlických hor byla v noci nepředstavitelná zima a několikrát jsem musel doplnit oblečení i podestýlku. Ale ráno bylo úžasné a celý víkend také, což je patrné i z následujících fotografií.

Dělostřelecká pozorovatelna R-S 91. Izolovaná dělostřelecká pozorovatelna R-S 91 "Vrchol" na kótě Komáří vrch, tvořící detašovanou součást dělostřelecké tvrze Hanička. Pohled na vchod s ochrannou střílnou pro lehký kulomet.
Dělostřelecká pozorovatelna R-S 91. R-S 91, tentýž pohled z větší dálky. Týlová část, objekt je vybudován v odolnosti III, což je patrné i z mohutnosti stropu o síle 2,5 m. U vchodu bunkrák Alexandr, poprvé spatřený na denním světle.
R-S 90/II
R-S 90/II "Levý", jeden z nejmenších těžkých objektů československého předválečného opevnění. Rokytnický úsek je zajímavý velkým množstvím pěkných bunkrů ve vzácnější malé odolnosti "arabská" 2 a především velkým počtem zachovalých originálních pancéřových prvků. Tento zvon je jediný dochovalý se střílnami v různé depresi. Což znamená, že jsou různě vysoko, kvůli různě prudkému svahu v palebném vějíři.
R-S 89
R-S 89 "U silnice", kryjící protitankovým kanónem cestu vedoucí sedlem přes hřeben Orlických hor. Tutéž zatáčku postřeloval ještě kanón z protějšího objektu R-S 90/I "Pravý", kde v době této výpravy bývalo muzeum. Nyní zde již není a pan Kubeček posílil řady nadšenců na N-S 82 "Březinka".
LO vz. 37
Lehký objekt vz. 37 v druhém sledu za těžkým opevněním. Byl budován dodatečně a nebyl dokončen, což je patrné z chybějícího záhozu.
R-S 88
R-S 88 "Mlází" na sousední kótě, Komáří vrch je vidět v pozadí.
R-S 87
R-S 87 "Průsek", rovněž kryjící oblast komunikace v sedle, ale 9 cm minometem.
R-S 87
R-S 87, střílna pro uvedený 9 cm minomet v ochranném "diamantovém" příkopu. Nad ní střílna pro dvojče těžkých kulometů a na levé straně pak pro pomocný lehký kulomet.
Rozbitý řopík u R-S 86.
Zničený lehký objekt vz. 37.
R-S 86 R-S 86 "U paseky", na kterém je k vidění roztrhaný pancéřový zvon pro lehký kulomet. Byl poškozen zkouškami kumulativních náloží a poté zničen vnitřním výbuchem celého objektu. Který je celkově značně poškozen, včetně chybějící podlahy horního patra.
R-S 85
R-S 85 "Anna" na kótě Anenský vrch, s hlavním palebným vějířem směřujícím k nedalekému Komářímu vrchu.
R-S 84
Nedaleký R-S 84 "Arnošt", který kryje protější úbočí Anenského vrchu.
R-S 84
R-S 84, v pozadí lehký objekt vz. 37 umístěný v druhém sledu.
R-S 85
R-S 83 "Chata". Odkrytá čelní stěna objektu, včetně zachovalého pancéřového zvonu.
R-S 81
R-S 81 "Potůček", sousedící s tvrzí Hanička. Bojovou posádku pancéřového zvonu tvořily dvě osoby.
R-S 79, dělostřelák tvrze Hanička.
R-S 79 "Mýtina", v té době ještě součást téměř provozuschopného protijaderného krytu z akce Kahan. V rámci které byla prvorepubliková pevnost přebudována na válečné velitelství Ministerstva vnitra. Bohužel tím byla rozsáhle poškozena zdaleka nejzachovalejší československá dělostřelecká tvrz, která byla předtím vysoce populárním muzeem. Od té doby se pracně předělává zpět do předválečné podoby.
R-S 78, dělotoč tvrze Hanička.
R-S 78 "Paseka". Jeden z unikátně zachovalých pancéřových prvků na tvrzi Hanička, konkrétně na dělostřelecké otočné výsuvné věži.
Zvon zevnitř na tvrzi Hanička.
Pohled na pancéřový zvon v tvrzovém objektu zevnitř, tloušťka stropu je 3,5 m, síla pancíře 30 cm.
R-S 76 na tvrzi Hanička. R-S 76 "Lom", ukázka pěkně zachovalého tvrzového pěchotního srubu. I když měl překvapivě slabou výzbroj, v hlavních směrech vždy pouze dva těžké kulomety. Což si projektanti mohli dovolit díky obtížně přístupnému lesnímu terénu. Ale na odolnost objektu to vliv nemělo, jak je patrné z proporcí. Tloušťka stropu činí dokonce 3,5 m.
R-S 70
R-S 70 "Mýtina". Jeden z nejvíce poškozených těžkých objektů, následek německých zkoušek za války. Ještě více poškozené jsou např. objekty T-S 59, T-S 58, T-S 57, K-S 3 a MO-S 17.
Vnitřek "arábku".
Vnitřek těžkého objektu "arabské" odolnosti. Od bunkru provedeného ve vyšší "římské" odolnosti se výrazně liší. Schodiště do dolního patra je nahrazeno pouze průlezem, kde byl žebřík. Kromě toho nemá bunkr kvůli úspoře místa obvyklou chodbu a místnosti jsou průchozí. Podlahy jsou v tomto případě různě vysoko z důvodu lomeného provedení ve svahu.
Protitankový příkop.
Protitankový příkop někde v okolí komunikace vedoucí napříč linií kolem objektu R-S 63 "Centrála". Byl standardní součástí těžkých objektů v tankovém terénu a byl podélně postřelován protitankovým kanónem L1. Účelem bylo znemožnit zakrytí palebného vějíře např. obětovaným tankem. Z těchto míst pochází jedny z nejhezčích dobových fotografií z roku 1938, na kterých jsou vidět lesní linie s průseky.
R-S 60 R-S 60 "Cesta", další pěkně zachovalý objekt těžkého opevnění. Okolní jsou ale většinou poškozené postřelovacími zkouškami za války.
R-S 55
R-S 55 "Palouk". Pravá střelecká místnost byla nahrazena kopulí kvůli lepší možnosti palby z prudkého svahu do údolí Divoké Orlice.
R-S 54
R-S 54 "Potok". Atypický objekt těžkého opevnění na břehu Divoké Orlice stojící nedaleko pod Zemskou bránou. Byl pouze jednopodlažní a svou jedinou hlavní výzbroj měl v kopuli, v podobě těžkého kulometu. Ten působil čelní palbou proti proudu řeky, která přitékala od státní hranice. Kromě toho měl bunkr ještě lehký kulomet ve zvonu a dva lehké kulomety pod betonem, umožňující návaznost na sousední objekty a vlastní obranu.
 ....
   Po absolvování celého rokytnického úseku jsme pak pokračovali v pěším pochodu až do Lichkova. Ale částečně po silnici, k linii jsme se vrátili až u tvrze Adam. V závěrečné fázi jsme pak měli kvůli předpokládanému odjezdu vlaku celkově 10 minut na nalezení každého dalšího bunkru a jeho průzkum, takže konec výpravy probíhal téměř poklusem. Po příchodu na nádraží jsme se poté dozvěděli, že se posunul čas. Což mi ale zachránilo foťák, který jsem vytrousil při přelézání ohradníku pod K-S 36. Na což jsem přišel až při snaze vyfotit řopík u Lichkova díky nečekaně získanému času.

Další fotografie z cesty na vlak můžete najít zde.

Další fotografie z Rokytnicka:    1   2
.


Kočičákovo doupě 
Přehrady v Kočičákově doupěti Bunkry v Kočičákově doupěti Kdo je to Kočičák Lichnice v Kočičákově doupěti Mlýn Míreč v Kočičákově doupěti
Kdybyste mi chtěli zkusit něco napsat nebo poslat, zde je můj dlouholetý e-mail: kocicak@post.cz


[CNW:Counter]