|
část 1 |
| V letošním roce
(jaro 1998) proběhl sraz
majitelů
bunkrologických muzeí (a bunkráků vůbec) v Dolní Moravě nedaleko
městečka Králíky.
Pořádala ho parta nadšenců okolo muzea fungujícího v pěchotním srubu
K-S 5 "U potoka". Sešla
se tam společnost zarputilých bunkrologů ze všech možných světových
stran.
Na programu byla pochůzka po linii od K-S 14 po K-S 5, prohlídka muzeí
na K-S 5, tvrzi Bouda a tvrzové pozorovatelně K-S 12b na Veselce a
přednášky
o problematice opevnění v hospodě na Dolní Moravě. Jeden moment mě na celé akci obzvlášť zaujal. Davový pochod z K-S 14 na K-S 5 měl být zahájen tím, že se vozy účastníků zaparkují na nádraží v Červeném potoce a vlakem se dojede jednu stanici ke srubu K-S 14. Plán to byl hezký ... V blízkosti nádraží je železniční přejezd, přes který motoráček musí při odjezdu přejet. Dveře u vlaku se zabuchují, výpravčí zvedá plácačku se zelenou. V ten okamžik se za hvizdu pneumatik na přejezd vřítí auto opožděné party bunkrologů z Boudy. Výpravčí spustí plácačku, dveře u vlaku se otevírají. Bunkrologové naskakují, dveře se zavírají, výpravčí zvedá plácačku. V ten okamžik se na přejezd vřítí za vůně spálených pneumatik další vozidlo bunkrologů přijíždějících s mírným spožděním pro změnu z ká pětky. Rozjíždějící se vlak zastavuje, výpravčí opět spouští plácačku. Po chvilce vyjednávání se dveře vlaku otevírají a jsme vpuštěni dovnitř. Konečně odjíždíme. Přichází průvodčí s dotazem, kam že to bude. Vyslovujeme jméno nejbližší zastávky ... Králicko je bunkrologickým rájem. Opevňovalo se zde vskutku velkoryse a odolně. Začalo se stavět včas (v roce 1936) a tak se lecos stihlo dokončit. V poměrně malém prostoru se zde nacházejí tři dělostřelecké tvrze. Němci si tento prostor vybrali pro testování odolnosti objektů a účinnosti svých zbraní, takže je zde mnoho objektů ve velice špatném stavu. Svým okolím jsem považován za nebezpečného bunkromaniaka, který jakoukoliv akci dokáže zákeřně zneužít k vylákání části výpravy k průzkumu nějakému bunkru (o jehož existenci ani starousedlíci netušili). Brzy jsem poznal, že oproti ostatním zúčastněným na tomto srazu mám ve svém nadšení ještě značné rezervy. Ač fotím hodně a rád, zatím jsem nedokázal stisknout spoušť u jednoho objektu více než třikrát. Byl jsem hravě překonán a začal jsem si připadat jak účastník japonské výpravy po památkách. To jen jeden příklad z mnoha, díky kterým jsem se tam cítil trochu jak mí přátelé při mnou spunktované prohlídce nějakého bunkru ... Sám jsem tentokrát skoro nefotil (a ted mě to pěkně štve, protože byly ideální podmínky). Těch pár fotek, co jsem udělal, vám nabízím na následujících stránkách. |
|
|
Celkový pohled z dělostřelecké pozorovatelny K-S 12b "Utržený" na terén severně od Králík (směrem do někdejšího Německa). Tento prostor uzavírala v roce 1938 téměř dokončená linie těžkého opevnění. Linie vede zprava doleva, v záběru jsou pěchotní sruby K-S 2 až 7, srub K-S 8 je mimo záběr za levým okrajem. Chceš-li vidět zakreslené objekty, klikni sem. |
|
|
Celkový pohled z dělostřelecké pozorovatelny K-S 12b "Utržený" na kopec s tvrzí Hůrka (v popředí). Zalesněné kopce vlevo v pozadí skrývají tvrz Bouda a v prostředku záběru je prostor tvrze Adam. Linie těžkých objektů vede zprava na tvrz Hůrka, pokračuje za ní šikmo vlevo na tvrz Bouda, z ní se pak vrací vpravo na tvrz Adam a pokračuje dozadu k Zemské bráně. Chceš-li vidět zakreslené objekty, klikni sem. |
|
|
Pohled do levé střelecké místnosti pěchotního srubu K-S 2 "Na kótě". Bunkr je značně poničen hlavně v pravé části. Poškození stropu je následkem zkoušek odolnosti za německé okupace. |
|
|
Pěchotní srub K-S 5 "U potoka", pohled na levou část. V objektu je velice příjemné muzeum a srub je postupně uváděn do původního stavu z roku 1938. |
|
|
Detailní záběr levé střílny pro protitankový kanón s maketou jeho ústí a na pomocnou střílnu pro lehký kulomet s periskopem pro kontrolu diamantového příkopu. Objekt měl starší provedení filtroventilace s velkým množstvím výdechových otvorů (nahoře). |
|
|
